Dvacátého devátého března 1899 šla devatenáctiletá Anežka Hrůzová cestou z Polné okolo lesa Březiny. Přepadl ji náboženský fanatik, který ji brutálně zabil a její tělo ukryl mezi stromky blízko cesty. Po objevení mrtvoly bylo jasné, že po lidskosti tehdy v násilníkově duši nebylo ani slechu. Již pár dní po začátku vyšetřování byl znám první podezřelý, byl jím Žid Leopold Hilsner! Dle dobové rekonstrukce se vražda odehrála asi takto. Útočník se zřejmě na čin delší dobu připravoval, což podtrhuje fakt rituální vraždy. Vrah si připravil kameny, provaz, nůž a hůl. Anežku přepadl ze zálohy, napadl ji zezadu a ranou holí do hlavy ji omráčil. Pokračoval osmi údery kameny mířící též do hlavy. V této chvíli je pravděpodobné, že Anežka ještě žila. Hilsner ji odtáhl z cesty dále do lesa, však jen pár metrů. Zde pokračoval ve svém běsnění. Rychle svlékal to, co mohl jednoduše stáhnout dolů: dvě spodní sukně a jednu vrchní. Zřejmě měl problémy s jistými částmi oblečení, například se spodní košilí, kterou rozpáral nožem. Nožem také uřízl pevně zavázanou tkaničku u kalhot i s cípem látky. Kalhoty pak stáhl bez obtíží. Prvním větším problémem byly vrchní části oblečení. Nemohl svou oběť vysvléci z obou rukávů košile, spodní jupky a kabátu a přehrnul proto všechno, čím byla nahoře oblečena, zezadu přes hlavu. Teprve po vysvlečení a celkovém obnažení nahého těla, zřejmě započal dílo dokonání. Ještě živou Anežku začal nejprve škrtit provazem. Odborníci se shodují, že teprve toto bylo příčinou smrti. Nedokáží si vysvětlit, proč ještě po jisté době, došlo k proříznutí hrdla. Krevní pouto, které dodává svou magičností sílu vyvolenému, v tomto případě Hilsnerovi, který udělal moc velký krok za brány židovské humanity. Nyní započal s odstraněním všech stop. Anežku položil do hustého mlází asi 8 metrů od cesty a přikryl ji čtyřmi čerstvě uříznutými malými smrčky, které na ni kolmo postavil. Ponechal si dolní část košile, od které odtrhl obrubu. Stočil dva Anežčiny šátky a položil je pod malý smrček 6 metrů na východ od naleziště mrtvoly. Sukně uložil pod stromem ve vzdálenosti 25 metrů na sever. Odtrženou obrubu košile zabalil do Anežčiny zástěry a ukryl pod mechem asi 30 metrů na západ od mrtvoly. Kalhotami částečně přikryl spodní část Anežčina těla. Otřel si nůž do přineseného kusu plátna, který lhostejně zanechal na místě, a zmizel. Tato holá fakta jsou podložena lékařskými zprávami a výsledky vyšetřování na místě činu. Nikdo si dnes nedokáže vysvětlit, proč musela zaplatit tak velkou daň nevinná dívka, která žila stranou od veřejného života. Neměla moc přátel, natož nepřátel. A přeci. Žid Hilsner si našel svou oběť pro rituál smrti právě v ní! Jak nepochopitelné tehdy i dnes!
